Starosta obce: Mgr. Jan Janypka
Místostarosta obce: Radka Kadlecová
OBEC Strakov
Strakov č.p.3, 570 01 Litomyšl
IČO: 00277410, NEPLÁTCE DPH
tel.: 461 639 257
e-mail: obec@strakov.cz
www: http://www.strakov.cz
Datová schránka: v4kbxhj
Pondělí: 18,30 - 19,30 hod.
Středa: 18,30 - 19,30 hod.
| Statut města: | NE |
| Počet částí: | 1 |
| Katastrální výměra: | 853 ha |
| Počet obyvatel: | 242 |
| Průměrný věk: | 40 |
| Pošta: | NE |
| Škola: | NE |
| Zdravotnické zařízení: | NE |
| Policie: | NE |
| Obchod s potravinami: | NE |
| Kanalizace (ČOV): | NE |
| Vodovod: | |
| Plynofikace: | NE |
Obec Strakov se nachází skoro až na samé sevení hranici svitavského okresu, poblíž česko-moravského pomezí. V podrobnějším vymezení Strakov leží v bezprostřední blízkosti Litomyšle, od jejíhož centra je střed obce vzdálen zhruba čtyři kilometry východním směrem. Reálnou spojnicí Strakova s Litomyšlí je komunikace místního významu, odbočující ze silnice I. třídy č.35. Právě po této dopravní ose regionu jsou pro obyvatele Strakova snadno dostupné i 20 km jihovýchodním směrem ležící Svitavy a stejně vzdálené Vysoké Mýto (SZ směr). Relativně dobře dosažitelná je též Česká Třebová (po silnici II1358 z Litomyšle; cca 12 km severovýchodně), 16 km seveně ležící Ústí nad Orlicí (po silnici II/360), ale i 20 km jižně situovaná Polička (dostupná nejlépe též po silnici 11/360). Velmi dobré silniční napojení na střediska vyššího řádu je navíc umocněno přítomností železniční stanice v nedaleké Litomyšli na trati č. 016. Dopravní polohu, která stále více ovlivňuje i různé socioekonomické aktivity v obci, lze tedy celkově hodnotit jako více než příznivou.
Současná katastrální výměra 853 ha přiřazuje Strakov k plošně malým obcím o jediné místní části (č.o. Strakov).
Geomorfologicky patří exponované území ke Svitavské pahorkatině, místní klimatické poměry zase Strakov řadí do mírně teplé oblasti č.2 republikové klasifikace. Průměrná nadmořská výška obce přitom činí 435 metrů nad mořem.
Z hydrologického hlediska je v tomto prostoru významný Končinský potok protékající přímo zastavěným územím obce, který ústí před Vysokým Mýtem (zhruba 16 km severozápadně od obce) ve výšce 290 m n.m. zprava do Loučné (ta protéká nedalekou Litomyšlí). V ústí Končinský potok dosahuje průměrného průtoku 0,33 m3, plocha jeho povodí činí 59,7 km2 a celková délka toku 21,2 km. Jde o mimopstruhovou vodu spadající do II.třídy kategorie čistoty. Tok je spojen náhonem se Sloupnickým potokem.
| ROK | POČET OBYVATEL |
| 1869 | 337 |
| 1900 | 319 |
| 1930 | 295 |
| 1950 | 182 |
| 1961 | 221 |
| 1970 | 219 |
| 1980 | 206 |
| 1991 | 196 |
| 1996 | 178 |
| 2001 | 226 |
Z tabulky lze vysledovat dosti výrazný populační propad charakteristický pro velkou část sledovaného časového úseku. Sestupný trend přitom začal již na začátku našeho století. Maximální lidnatosti dosáhl Strakov v "počátečním" roce 1869 (373 obyvatel). Od té doby prakticky nepřetržitě až do dnešních dnů signalizuje časová řada prudký populační úbytek, který byl logicky nejvýraznější v převratném období po II. světové válce. Naznačenou výjimku představovalo dočasně přírůstkové období 1950-1970 (+ 37 obyvatel). Důležitý index 1996/1869 dosahuje pouze 47,7 % , index 1996/1980 pak už méně varujících 86,4 % . K zajímavému pozitivnímu zlomu došlo v posledních 5 letech, kdy aktuální index je 126,9. Lze si to vysvětlit tak, že obce v sousedství větších měst se stávají přitažlivými díky nižším cenám stavebních pozemků, vhodnému dopravnímu spojení i kvalitnímu přírodnímu prostředí.
| ROK | POČET OBYVATEL |
| 2000 | 224 |
| 2001 | 222 |
| 2002 | 223 |
| 2003 | 226 |
| 2004 | 211 |
| 2005 | 212 |
| 2006 | 214 |
| 2007 | 216 |
| 2008 | 216 |
| 2009 | 215 |
| 2010 | 216 |
| 2011 | 220 |
Obec Strakov, německy Strokele (lidově Štrókala) leží 3,5 km východně od Litomyšle. Počátky lokality sahají patrně do 13. století. Poprvé je ves připomínána v listině vratislavského biskupa Přeclava z Pogorelly z roku 1347 (episcopo attribuitur villa Strakow), jíž učinil majetkové narovnání mezi litomyšlským biskupem a biskupskou kapitulou. Ves tehdy připadla litomyšlskému biskupovi. Litomyšlský biskup Jan IY., řečený Železný, zmiňuje ves Strakow ve své listině z roku 1398 jako svůj majetek; další listinou z roku 1412 osvobodil týž biskup ves od odúmrtí. V listině z roku 1398 není zmíněna rychta, ač již tehdy ve vsi patrně existovala, neboť v roce 1406 je zde uváděn jako rychtář jakýsi Mareš. K roku 1409 jsou zmiňováni konšelé Mikuláš Lipovec, Pavel Chmelík, Viktorin Šimek, Petr Opršal a Václav Rochovec, k roku 1418 je uváděn jakýsi Velislav, řečený Kalus ze Strakova jako lantfojt kanovníků premonstrátského řádu /biskupské kapituly?/ v Litomyšli. V listině z roku 1347 je ve vsi uváděn velký dvorec, který připadl biskupské kapitule. Ten byl ale roku 1358 zastaven šlechtici Buškovi z Geršperka. Vedle velkého dvorce o dvou poplužích, s deseti zahradníky, loukami, pastvinami a s potokem, jsou uváděny další selské dvory, a to k roku 1409 Václava, řečeného Žid a k roku 1420 Tomáše, řečeného Král, mj. s hrází či návozem zvaným lidmi " niva ". V roce 1547 připadla ves Strakow k litomyšlskému zámeckému panství, v roce 1578 je uváděn jakýsi J. Příhoda ze Strakova, v roce 1654 je zmiňován Strakow jako ves v kraji Chrudim. Teprve od roku 1789 se setkáváme s německým označením vsi, a to Strokele, roku 1837 Strokele, auch Strokole, ehemals Strakow 1 St. ó. von Leitomischel (Sommer).
Antonín Profous uvádí, že označení vsi Strakov vzniklo z tvaru Strakův, tj. dvůr, resp. majetek. Příjmení Straka se vyskytuje poměrně často (1374 Straconis ..., 1379 Straka, 1429 Gira Straka etc.) a vzniklo z ap. straka. Německé označení vsi bylo odvozeno z českého názvu přidáním přípony -le, - la.
Znakové privilegium nebylo vsi Strakov nikdy vydáno. Symbolika obce se dochovala na otiscích razítek, na nichž shledáváme vyobrazení polopostavy Panny Marie. Prezentování Madony není ale jednotné. Týká se to rovněž plastik Panny Marie umístěných v obci. Dlužno dodat, že Panně Marii je zasvěcen též strakovský kostelík.
Při zpracování návrhu znaku obce Strakov bylo nutné tuto skutečnost respektovat. Jelikož ale nebyl původní návrh znaku podvýborem pro heraldiku a vexilologii PS PČR doporučen a návrh praporu byl zamítnut (shodoval se s mezinárodně uznávanou vlajkou, jež označuje místo sestupu a výstupu potápěčů pod hladinu), navrhuji proto následující řešení obecní symboliky. Polopostava Panny Marie nebývá interpretována jednotně; navrhuji ji ve znaku zastoupit jedním z jejích symbolů, tj. liliemi. Významnou památkou obce Strakov je Vejdova lípa, strom chráněný státem; proto bude v návrhu znaku rovněž zastoupena. V návrhu znaku budou užity tinktury - zlatá, stříbrná, červená a zelená.
(Autor návrhu: Mgr. Oldřich Pakosta)
Blason návrhu znaku obce Strakov je následující:
španělský štít stříbrno-červeně pošikem dělený; ve stříbrném poli zelený lipový list, červené pole posázené šesti zlatými liliemi (v postavení 1, 2, 3)
S ohledem na blason znaku obce (tj. na tinktury a erbovní figuru), a v souladu s obecně platnými pravidly vexilologie, lze vytvořit návrh praporu obce Strakov, přičemž navrhuji užití jednoduchého praporu, vycházejícího pouze z tinktur znaku. V návrzích praporu tak budou použity barvy žlutá, bílá, červená a zelená. List praporu má předepsaný tvar v poměru stran 3:2.
Návrh praporu obce Strakov je následující:
list praporu s žerďovou částí bílou, v ní zelený pruh o šířce jedné desetiny šíře listu; ve vlající červené části žlutý pruh o šířce jedné desetiny šíře listu
Obchodní zařízení, další služby